Polymyalgia rheumatica je klinický syndrom charakterizovaný bolestí a ztuhlostí svalů ramenního pletence, pánevního pletence a svalů šíje. Onemocnění se vyskytuje u lidí starších 50 let, častěji jsou postiženy ženy. V 10–20 % se současně vyskytuje obrovskobuněčná arteriitida.
Etiopatogeneze
Etiopatogeneze onemocnění není zcela objasněna. Roli hraje věk (se kterým stoupá výskyt) a genetické faktory. Pacientům v krvi cirkuluje velké množství monocytů produkujících IL-6.
Klinický obraz
Onemocnění většinou vzniká náhle. Projeví se ztuhlostí a bolestí svalů ramenního pletence, pánevního pletence a svalů šíje. Bolest je nejintenzivnější ráno. Bolest omezuje rozsah aktivních pohybů. Mezi celkové příznaky patří únava, subfebrilie, ztráta na váze, nevolnost, schvácenost. Pacienti mohou působit dojmem těžce nemocných lidí.
Diagnostika
Diagnóza onemocnění je většinou per exclusionem, protože není k dispozici žádný specifický test.
- Laboratorní nálezy – zvýšená sedimentace erytrocytů, CRP, IL-6.
- Zobrazovací metody – při podezření na současnou obrovskobuněčnou arteriitidu je vhodné např. PET/CT.
Diferenciální diagnostika
- Revmatoidní artritida
- polymyozitida
- osteoartróza
- fibromyalgie
Léčba
Pro onemocnění je typická dobrá odpověď na léčbu glukokortikoidy. Obvykle se podávají dávky 10–20 mg prednisonu denně. Dávku kortikoidů snižujeme postupně po dosažení odpovědi. U některých pacientů je nutné podávat prednison déle než dva roky.
Při dlouhodobém podávání glukokortikoidů je třeba myslet na prevenci osteoporózy. Všem pacientům by měl být předepsán vitamin D, kalcium, případně bisfosfonáty.
mojerevma.cz