Obrovskobuněčná arteritida patří do skupiny arteritid tepen středního a velkého průměru. Zánět stěny způsobuje její zůžení až uzávěr s následným postižením orgánu, který zásobuje. Nejčastěji je postižená spánková tepna. Dalšími příznaky jsou bolesti hlavy, porucha zraku, bolesti žvýkacích svalů a až asi v polovině příznaků i známky revmatické polymyalgie ( hlavně bolesti ramenního a pánevního pletence). Neléčené postižení zraku může vést až k oslepnutí. Nejčastěji se vyskytuje u osob mezi 50-70 lety věku, více u žen.
Laboratorní vyšetření
V laboratorních nálezech jsou typické podstatně zvýšené hodnoty sedimentace a CRP. Ale i normální hodnoty diagnózu nevylučují.
Léčba
V léčbě se používají vyšší dávky kortikoidů ( např. Prednison) s postupně snižovanou dávkou. Redukce dávky musí být velmi pozvolná, jinak hrozí relaps potíží. Terapie trvá většinou minimálně 2 roky a je třeba ji zahájit co nejdříve.
Mudr. Vladimír Kutal