Antifosfolipidový syndrom

 

Jako antofosfolipidový syndrom se označuje onemocnění charakterizované výskytem žilních a tepenných trombóz (i současně), komplikací gravidity (potraty) a  některými hematologickými projevy (hlavně trombocytopenie). Současně se v krvi vyskytují antifosfolipidové protilátky (lupusantikoagulans, antikardiolipinové protilátky a protilátky proti beta 2 - glykoproteinu 1.

Počet nových případů (incidence) se odhaduje na 5 případů na 100.000 obyvatel, celkový počet pacientů (prevalence) na  asi 45 na 100.000 obyvatel.

 

Etiopatogenese

 

Jedná se o poruchu mechanismů srážlivosti krve ne zcela jasného mechanizmu. Může se podílet i infekce u geneticky disponovaných jedinců.

 

Projevy  choroby

 

Nejčastějšími projevy choroby  jehluboká žilní trombóza, plicní embolie,   gynekologické problémy ( hlavně ztráta  plodu), cévní mozková příhoda,  trombocytopenie, anemie. Vznik antifosfolipidového syndromu ale může  provázet i jiné revmatické  choroby (např. systémový lupus) a v tomto případě se jedná o sekundární antifosfolipidový syndrom.

 

Vyšetření

 

Výše  uvedené klinické  projevy choroby s  přítomností antifosfolipidových protilátek mohou vést až k téměř jisté diagnóze antifosfolipidového syndromu.

 

Léčba

 

Nejčastěji se v léčbě používá heparin, warfarin, kyselina acetylosalicylová, někdy hydroxychlorochin

 

 

 

MUDr. Vladimír Kutal